Jump to content

Botswana pula

Go tswa ko Wikipedia
Botswana pula
ISO 4217
CodeBWP
Denominations
Subunit
1100thebe
SymbolP
Banknotes10, 20, 50, 100, 200 pula
Coins5, 10, 25, 50 thebe, 1, 2, 5 pula
Demographics
Official user(s) Botswana
Unofficial user(s) Zimbabwe
Issuance
Central bankBank of Botswana
Websitewww.bankofbotswana.bw
Valuation
Inflation2.50% (April 2020)
SourceBank of Botswana, 7 July 2016
MethodCPI

Pula ke ledi le le dirisiwang kwa lefatsheng la Botswana. E nale code ya ISO 4217 ya BWP. Pula e le ngwe e dirwa ke mathebe a le makgolo. Pula ka tlhamalalo e kaya "pula" ka Setswana, ka gonne pula e a tlhokega thata mo Botswana—legae la bontsi jwa Sekaka sa Kalahari—e tsaya karolo e kgolo mo dingwaong tsa tumelo ya setso ya Batswana; ka jalo e botlhokwa mme lefoko le atolosa bokao jwa lone jaaka "tshegofatso" kgotsa "lesego".[1][2][3] Lefoko le gape le dira jaaka sekano sa bosetšhaba sa lefatshe le.

Setlhophana sa madi se itsege jaaka thebe, kgotsa "shield",[4] mme se kaya tshireletso. Maina a ne a tlhophiwa ka thuso ya setšhaba.[5]

Pula e ne ya simolodisiwa ka Phatwe a le masome mabedi le boraro 1976, morago ga moo ya itsege jaaka "Letsatsi la Pula", go emisetsa ranta ka par. Malatsi a le lekgolo morago ga go tsenngwa ga pula, ranta e ne ya kgaotsa go nna madi a semolao kwa Botswana.[3]

Fa e ne e simolodisiwa, pula e ne e tlhomilwe mo dolareng ya Amerika. Ka Firikgong 1979, pula e ne ya fetolwa go nna madi a a papametseng, a a sa tlhomiwang. Fa e sale ka Seetebosigo 1980, e ntse e tlhomilwe mo serotong sa madi a a bontshang mekgwa ya kgwebisano ya lefatshe, e e akaretsang ranta ya Aforika Borwa le ditshwanelo tse di kgethegileng tsa go goga tsa Letlole la Boditšhabatšhaba la Madi.[6]

Dithebe (Madi a tshipi)

[fetola | Fetola Motswedi]

Ka 1976, madi a tshipi a ne a simolodisiwa ka ditlhopha tsa thebe ya bongwe, botlhano, lesome, masome mabedi le botlhano le masome matlhano. Thebe e le nngwe e ne e dirilwe ka aluminiam, thebe tse tlhano e ne e dirilwe ka bronze mme e mengwe e ne e itewa ka kopore-nikele. Madi ano a tshipi a ne a le kgolokwe kwantle ga pula e le nngwe e e neng e le makekete. Madi a tshipi a thebe a bronze, a a nang le dikhutlwana di le lesome le bobedi a ne a simolodisiwa ka 1981 mme a emisiwa morago ga 1985. Ka 1991, tshipi e e tsentsweng bronze e ne ya emisetsa bronze mo thebeng ya botlhano, tshipi e e apesitsweng nikele e ne ya emisetsa kopore-nikele mo go thebe ya lesome, masome mabedi le botlhano le masome matlhano ya bronze e nnye le thebe lekgolo e ne ya fetolwa go nna e nnye ya nikele-brass, ya heptagon. Pula e e nang le popego e e tshwanang, ya nickel-brass ya pula tse pedi e ne ya simolodisiwa ka 1994. Ka 2004, sebopego sa yone se ne sa fetolwa go nna tshipi e e tsentsweng brass mme bogolo jwa yone bo ne jwa fokodiwa go sekae.[3]

Morago ga go gogelwa morago ga thebe ye nngwe le ya bobedi ka 1991 le 1998 ka go latelana, go ne ga simolodisiwa madi a tshipi a thebe a mannye a botlhano, lesome, masome mabedi le botlhano le masome matlhano, mme madi a tshipi a thebe a le botlhano le masome mabedi le botlhano a ne a le matlhakore a le supa mme madi a tshipi a thebe a le lesome le masome matlhano a ne a sala a le kgolokwe.[7] Bimetallic 5 pula e e bontshang seboko sa mophane le kala ya setlhare sa mophane se se se jang e ne ya simolodisiwa ka 2000 e e bopilweng ka setheo sa kopore-nikele mo lesaleng le le dirilweng ka aluminium-nickel-bronze.[8]

Motseletsele o mosha wa madi a tshipi o ne wa simolodisiwa ka 2013.[9] Madi otlhe a tshipi a a fetileng a ne a tlosiwa mo tirisong go simolola ka Phatwe a le masome mabedi le boferabobedi 2014, mme a ne a nna a ananngwa le madi a tshipi a ga jaana dingwaga di le tlhano go fitlha ka Phatwe a le masome mabedi le boferabobedi 2019.[10]

Lefoko "Ipelegeng" le fitlhelwa mo mading a tshipi, le tota le rayang "go rwala bokete jwa gago" kgotsa "go itshetsa kgotsa go ikemela ka nosi" mme ka kakaretso le na le bokao jo bo farologaneng mo puong ya Setswana.[11]

Madi a tshipi a pula ya Botswana
Setshwantsho Tlhwatlhwa Composition Bogolo Bokete Bokima Edge      Issued       E tlositswe mo tirisong
1 thebe Aluminium 18.5 mm 0.8 g 1.22 mm Smooth 1976–1991 1 July 2014
2 thebe Bronze 17.4 mm (dodecagonal) 1.8 g 1.05 mm 1981–1985
5 thebe Bronze 19.5 mm 2.8 g 1.17 mm Reeded 1976–1989
Bronze-plated steel 1.28 mm Smooth or reeded 1991–1996
17 mm (heptagonal) 2.41 g 1.75 mm Smooth 1998–2009
Nickel-plated steel 18 mm (heptagonal) 2.218 g 1.3 mm 2013 current
10 thebe Copper-nickel 22 mm 4 g 1.33 mm Reeded 1976–1989 1 July 2014
Nickel-plated steel 3.8 g 1991
18 mm 2.8 g 1.75 mm 1998–2008
20 mm 1.4 mm 2013 current
25 thebe Copper-nickel 25 mm 5.8 g 1976–1989 1 July 2014
Nickel-plated steel 5.73 g 1991
Nickel-plated steel 20 mm (heptagonal) 3.5 g 1.8 mm Smooth 1998–2009
Nickel-plated steel 22 mm (heptagonal) 4.2 g 1.6 mm 2013 current
50 thebe Copper-nickel 28 mm 11.4 g 2.3 mm Reeded 1976–1985 1 July 2014
Nickel-plated steel 1991
21.3 mm 4.82 g 2.2 mm Smooth 1996–2001
24 mm 5.3 g 1.8 mm Reeded 2013 current
1 pula Copper-nickel 29.5 mm; scalloped (with 12 notches) 16.4 g Smooth 1976–1987 1 July 2014
Nickel-brass 24 mm (heptagonal) 8.8 g 2.7 mm Segmented (10 reeds per 7 sections) 1991–2007
Bronze-plated steel 26 mm 7.8 g Smooth 2013–2016 current
2 pula Nickel-brass 26.4 mm (heptagonal) 6.3 g 2.4 mm Segmented (19 reeds per 7 sections) 1994 1 July 2014
Brass-plated steel 24.6 mm (heptagonal) 6.02 g 2 mm 2004
Bi-metallic; bronze-plated steel in center, nickel-plated steel in ring 27 mm 7.3 g Reeded 2013–2016 current
5 pula Bi-metallic; copper-nickel in center, brass in ring 23.5 mm 6 g 2000–2007 1 July 2014
28 mm 8.7 g 2.2 mm Segmented 2013–2016 current

Madi a dipampiri

[fetola | Fetola Motswedi]

Ka Phatwe a le masome mabedi le boraro 1976, Banka ya Botswana e ne ya simolola go dirisa madi a pampiri a 1, 2, 5, le 10 pula; pampiri ya 20 pula e ne ya latela ka Tlhakole a le lesome le boraro 1978. Pampiri ya 1 le 2 pula e ne ya emisediwa ka madi a tshipi ka 1991 le 1994, fa pampiri ya ntlha ya 50 le 100 pula e ne ya simolodisiwa ka Motsheganong a le masome mabedi le boferabongwe 1990 le Phatwe a le masome mabedi le boraro 1993, ka go latelana.[12] Madi a pampiri a 5 pula a ne a emisediwa ka madi a tshipi ka 2000. Madi a pampiri a ntlhantlha a 1, 2 le 5 pula a ne a tlosiwa mo tirisong ka Phukwi a rogwa 2011.

Motseletsele wa ga jaana wa madi a pampiri o ne wa simolodisiwa ka Phatwe a le masome mabedi le boraro 2009[13] mme o na le, lekgetlho la ntlha, madi a pampiri a 200 pula.

Go tsibogela matshwenyego a boleng jo bo kwa tlase jwa pampiri ya madi a pampiri a 10 pula, Banka ya Botswana e ne ya senola pampiri ya 10 pula e e dirilweng ka polymer ka Ngwanatseele 2017 e e neng ya neelwa setšhaba ka Tlhakole a rogwa 2018.[14]

Ka 2020, Banka ya Botswana e ne ya ntsha pampiri e ntšha ya polymer ya dipula di le 10 e e nang le setshwantsho sa Tautona wa nako eo wa Botswana, Mokgweetsi Masisi.[15]

Madi a pampiri a pula ya Botswana (a a ntshitsweng ka 2009)
Setshwantsho Tlhwatlhwa Mmala o montsi Ka fa pele Ka fa morago Letshwao
Dipula tse lesome Botala jwa tlhaga Tautona Seretse Khama Ian Khama Kago ya Palamente, Gaborone Rampant zebra and electrotype 10
Dipula tse masome mabedi Bohibidu Kgalemang Tumediso Motsete Didirisiwa tsa meepo Rampant zebra and electrotype 20
Dipula tse masome matlhano Borokwa President Sir Seretse Khama Makgobokgobo a Okavango, mokoro, kgwaadira Rampant zebra and electrotype 50
Dipula tse di lekgolo Botala jwa loapi Dikgosi tse tharo (Sebele I, Bathoen I, Khama III) Diamond sorting, open-pit diamond mine Rampant zebra and electrotype 100
Dipula tse makgolo mabedi Selaole Morutabana wa mosadi le bana Pitse e e tilodi Rampant zebra and electrotype 200
Madi a dipampiri a pula ya Botswana (10 Pula polymer banknotes)
Setshwantsho Tlhwatlhwa Mmala o montsi Kwa pele Kwa morago Letshwao
10 pula Botala jwa tlhaga Tautona Seretse Khama Ian Khama

Tautona Mokgweetsi Masisi

Kago ya Palamente, Gaborone Rampant zebra window

Tiriso kwa Zimbabwe

[fetola | Fetola Motswedi]

Ka ntlha ya go oketsega ga ditlhwatlhwa mo go feteletseng kwa Zimbabwe go tloga ka 2006 go ya go 2008, puso ya Zimbabwe e ne e letleletse go dirisiwa ga madi a mafatshe a sele fa e sale ka 2008. Dolara ya Zimbabwe e ne ya sa tlhole e dirisiwa ka Moranang a le lesome le bobedi 2009. Madi a le mmalwa, go akaretsa ranta ya Aforika Borwa le pula ya Botswana, a ne a dirisiwa kwa Zimbabwe,[16] mmogo le madi a pampiri a bond a Zimbabwe le madi a tshipi a bond.

Lefoko pula gape le dira jaaka karolo ya sekano sa bosetšhaba sa Bogosi jwa Lesotho. Jaaka mo Botswana, le kaya "pula" ka puo ya Sesotho mme le tsewa e le lekaelagongwe la "tshegofatso".

Ditshedimosetso tse dingwe

[fetola | Fetola Motswedi]
  1. Gewald, Jan-Bart (Oct 2001). "El Negro, El Niño, Witchcraft and the Absence of Rain in Botswana". African Affairs. 100 (401): 559–60. doi:10.2307/3518701.
  2. "Pula currency". FactRepublic.com. 2018-11-09. Retrieved 12 Phalane 2025.
  3. 1 2 3 "History of Botswana Currency | Bank of Botswana". www.bankofbotswana.bw. Retrieved 12 Phalane 2025.
  4. Masire, Ketumile (2006). Very brave or very foolish?. Macmillan Botswana. p. 81. ISBN 978-99912-404-8-0. Pula (rain) was an easy choice for the currency, and the decimal coins were called thebe (shield). (Memoirs of a former president of Botswana)
  5. Standard Chartered Review. Standard Chartered Bank. 1976. p. 9. The new names pula and thebe were chosen following an invitation to the public to submit a their suggestions [...] The meaning of "thebe" is shield — the traditional means of defence.
  6. Masalila, Kealeboga; Motshidisi, Oduetse (May 2003). "Botswana's exchange rate policy" (PDF). BIS Papers. 17 (13). Bank for International Settlements. Retrieved 12 Phalane 2025.
  7. "OFFICIAL LAUNCH OF THE NEW FAMILY OF BOTSWANA COIN AT BANK OF BOTSWANA CASH MANAGEMENT CENTRE GABORONE BY HIS EXCELLENCY THE PRESIDENT" (PDF). 27 February 2014. Retrieved 12 Phalane 2025.
  8. "Coinage of Botswana". www.worldofcoins.eu. Retrieved 12 Phalane 2025.
  9. "New Family of Coins | Bank of Botswana". www.bankofbotswana.bw. Retrieved 12 Phalane 2025.
  10. "Republic of Botswana - Government portal". www.gov.bw. Archived from the original on 30 October 2014. Retrieved 12 Phalane 2025.
  11. "1 Pula, Botswana".
  12. Linzmayer, Owen (2011). "Botswana". The Banknote Book. San Francisco, CA: www.BanknoteNews.com. Retrieved 12 Phalane 2025.
  13. "Botswana issues new note series". BanknoteNews. Archived from the original on 2011-06-25. Retrieved 12 Phalane 2025.
  14. Lekopanye Mooketsi (15 February 2019). "Khama Launches New Bank Notes". Retrieved 12 Phalane 2025.
  15. 10 Pula Numista (https://en.numista.com). Retrieved 12 Phalane 2025.
  16. Ga mmogo le Zimbabwean dollar (suspended indefinitely from 12 April 2009), euro, US dollar, pound sterling, South African rand, Indian rupee, Australian dollar, Chinese yuan and Japanese yen. Dolara ya Amerika e amogetswe jaaka madi a semmuso a ditirisano tsotlhe tsa puso kwa Zimbabwe.